K prázdninám patří turnaje v královské hře po celé republice. Poslední srpnovou sobotu se také odehrál už tradiční den zasvěcený rapid šachu v Hospodě u Sítařů v půvabné a malebné vesnici Kozlov. Přijelo sem 69 hráčů z různých koutů České republiky. Turnaj měl následující náležitosti: Každý z hráčů měl na partii 12 minut + za jednotlivý tah došlo k přičtení 3 sekund. Organizátoři zvolili 9 kolový turnaj.
S úderem sobotní 9. hodiny dopoledne už hráči seděli u stolů proti sobě a čekali na pokyn hlavního rozhodčího, kterým byl Martin Šmajzr, aby si mohli potřást rukama na pozdrav a začít partii. Polovina hráčům, kteří měli černé figury, zapnula na šachových hodinách odpočet času.
Hrálo se podle Švýcarského systému, což mimo jiné znamená, že v prvním kole proti sobě nastoupili nejsilnější hráči proti těm slabším. Úskalí tohoto jinak funkčního a celkem spravedlivého herního úzu je v tom, že z prvního kola si, až na výjimky, odnáší bod silnější hráč. Pro slabšího šachistu je tady zase jedinečná možnost zabojovat, překvapit a v neposlední řadě si zahrát partii s mnohem silnějším soupeřem.
Turnaj byl perfektně zorganizovaný, vše šlapalo jak strojek ze švýcarských hodinek (a věřte, že Švýcarský herní systém v tom nehrál nejmenší roli, takže vrstvení pojmů ze země, která je vlastně skoro ve všech zásadních ohledech neutrální, má být čistě náhodné). Jak by ne, když turnaj organizovali ostřílení profesionálové a pro šach zapálení lidé.
Nejsilnějším hráčem turnaje podle výkonnostního koeficientu Elo byl František Bernášek s ratingem 2511. Letošní 6. ročník byl mimořádně silně obsazený, a tak cca 11 hráčů mělo Elo přes 2000, přijeli dva mistři FIDE (FM), dva mezinárodní mistři (IM) a jeden mezinárodní mistr (GM), kterým byl už zmíněný Bernášek.
Z Litomyšle vyjelo na Kozlovský turnaj celkem 7 litomyšlských šachistů: Peter Petrik (s 5,5 body obsadil 18 místo) Jaromír Odstrčil (s 5 body obsadil 25 místo), Jiří Šváb (s 5 body obsadil 31 místo), Ladislav Zeman (s 4,5 body obsadil 36 místo), Jan Odstrčil (s 3,5 body obsadil 52 místo) Ondřej Rejman (s 2 body obsadil 67 místo) a Volodymyr Barna (s 2 body obsadil 68 místo). Hráči z litomyšlského šachového klubu dokázali ve svých partiích potrápit i výkonnostně mnohem silnější hráče.
U šachů platí (stejně jako v každém jiném sportu), že hrajete na plno, ať jste šachová jednička celého světa, České republiky, anebo klubový hráč z Litomyšle, vždy chcete vyhrát. Ne nadarmo se říká, že rozdíl mezi šachistou srdcařem a skutečným bojovníkem na hrací ploše oproti běžnému hráči je tem, že pravověrný vyznavač královské hry chce vždy zvítězit.
Glosa: Kdo hraje, chce vyhrávat
V půvabném sále vesnické hospůdky klapaly šachové hodiny, jako o život. Necelé stovce hráčů si div nekouřilo přemýšlením z hlav, a kdyby ano, byla by to jistě velmi hustá mlha kombinací, strategií, taktiky, výdrže a psychické odolnosti. Bylo slyšet pouze kakofonii klapajících hodin mezi hráči, kteří si předávali tahy. Někteří účastníci turnaje si už ráno dali pivo, aby se dostali do správné nálady, protože si do Kozlova přijeli spíše odpočinout a zrelaxovat se mezi svoji krevní skupinu.
Jiní chtěli být jako olivy, sami se drtit u šachového stolu; s čistou hlavou a zodpovědně ze sebe vymáčknou to nejlepší. Nejlepší může být vždy jen jeden, a právě o to se sváděla bitva.
A co věkové rozložení? Bylo opravdu do široka rozpřažené. Od dětí, třeba i budoucích šachových géniů až po ostřílené matadory, kteří se na šachovnici jen tak neztratí, i když zapálený a zkušený hráč ví, že ztratit se je snadné, jako v životě.
Mimochodem, šachy jsou jedním z mála sportů, kde dítě může porazit dospělého hráče. Každý nakonec vynaložil úsilí, které mohl a sehrál partie, jež ovlivňovaly jeho hráčské kvality, momentální rozpoložení a štěstí. Bez štěstí totiž nic nejde a litomyšlští šachisté ho měli v tom, že si mohli zahrát úžasný turnaj, na kterém bylo důležité vyhrávat partie, stejně jako zúčastnit se.
